Preventivní kardiologie (e-book)

Popis

„Je lepší být zdravý než nemocný nebo mrtvý, to je začátek a konec jediného skutečného argumentu pro preventivní medicínu. To stačí.“ Prohlásil kdysi nestor světové kardiologie a interní medicíny, Geoffrey Rose. Z tohoto pohledu lze vnímat publikaci kolektivu autorů pod vedením MUDr. Vladimíra Tuky z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha za skvělý počin. Stále, i přes značné pokroky, je kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí občanů České republiky. Publikace Preventivní kardiologie pro praxi přináší ucelený pohled v dílčích 22 kapitolách a praktické poznatky, jak postupovat v prevenci progrese patologických změn u rizikových pacientů, jak je motivovat ke zlepšení životního stylu, k přiměřené, nikoli násilné a náhlé změně jídelníčku, k pravidelnému pohybu.

Úryvek z knihy:

Hodnocení pohybové aktivity a fyzické zdatnosti

Vladimír Tuka

„Život je pohyb.“

Aristoteles

KLÍČOVÉ BODY
) Krátkodobá odpověď organismu na zátěž se nazývá reakce, dlouhodobá adaptace.
) Fyzická zdatnost je pravděpodobně objektivnějším měřítkem charakterizujícím pohybovou aktivitu než objem pohybové aktivity, protože zohledňuje i genetické a psychosociální vlivy.
) Nejjednodušeji lze hodnotit pohybovou aktivitu pomocí dotazníků, které však nejsou dostatečně přesné.
) Levné a objektivnější jsou krokoměry a akcelerometry.
) Ergometrie a spiroergometrie poskytuje nejpřesnější hodnocení fyzické zdatnosti při dynamické zátěži.
) Intenzitu zátěže na ergometru musíme vztahovat na hmotnost, např. 0,5 W/kg.
) Reakci organismu na statickou zátěž hodnotíme při izometrickém zátěžovém testu, tzv. handgripu.
) U pacientů se srdečním selháním můžeme s výhodou měřit i sílu inspiračních svalů.

Úvod
Pohyb je jednou ze základních známek života. Pravidelná pohybová aktivita představuje velmi účinný a přitom levný prostředek v prevenci a léčbě většiny civilizačních chorob. Je až zarážející, jak málo pozornosti je jí věnováno. Následující dvě kapitoly
jsou věnovány pohybové aktivitě. V této kapitole budou zmíněny základy zátěžové fyziologie a hodnocení pohybové aktivity, kapitola následující je zaměřena na preskripci pohybu.

Definice základních pojmů
Dříve než bude možno se zabývat pohybovou aktivitou v prevenci kardiovaskulárních chorob, je potřeba definovat základní pojmy, které budou potřeba i pro následující kapitolu:

) Pohybová aktivita (PA) je definována jako pohyb těla způsobený příčně pruhovanými svaly, který vyžaduje výdej energie.
) Cvičení a trénink je podskupinou PA, která je plánovaná, strukturovaná a opakovaná a jejímž hlavním cílem je zlepšení nebo udržení jedné nebo více komponent fyzické zdatnosti.
) Anaerobní práh je taková maximální intenzita zátěže, při které je v rovnováze tvorba a odbourávání laktátu.
) Dynamická zátěž (také aerobní nebo vytrvalostní PA) je déletrvající zátěž se zapojením větších svalových skupin na úrovni nebo pod úrovní anaerobního prahu.
) Tréninkový efekt je schopnost cvičení vyvolat změny vedoucí ke zlepšení fyzické zdatnosti, zvláště maximální výkonnosti kardiovaskulárního systému a schopnosti odolávat únavě při vytrvalostním tréninku.
) Odporový trénink představuje posilování svalstva horních i dolních končetina trupu určitou zátěží, která umožňuje provedení cviku více než 10–15krát, bez zastavení pohybu, tedy s menší složkou izometrické kontrakce.
) Silový trénink představuje posilování svalstva horních i dolních končetin a trupu relativně vyšší zátěží, která umožňuje provedení cviku ne častěji než 3–4krát a více využívá izometrickou složku svalové kontrakce.
) Fyzická zdatnost znamená schopnost adekvátně reagovat na vlivy zevního prostředí, jako je tělesná zátěž, teplo, chlad apod.
) Kardiovaskulární zdatnost je podskupinou fyzické zdatnosti na úrovni oběhového systému.
) Tolerance zátěže je schopnost odolávat únavě při provádění specifické činnosti a je možno ji zvýšit cvičením.
) Maximální spotřeba kyslíku (VO2max) je zjišťována při zátěžovém testu a je definována jako spotřeba kyslíku při dosažení plató VO2 při dále se zvyšující intenzitě zátěže. Pokud vyšetřovaný nedosáhne při zátěžovém testu svého maxima, hovoříme o vrcholové spotřebě kyslíku (VO2peak).
) Borgova škála vnímané intenzity zátěže se používá k subjektivnímu hodnocení intenzity zátěže. Možno použít i u pacientů léčených betablokátory nebo u pacientů s fibrilací síní.